Mezi nejčastěji používané léčebné postupy při léčbě Guillain-Barrého syndromu patří použití intravenózního imunoglobulinu nebo pořádání terapeutických plazmaferézních relací, které, i když nejsou schopné léčit onemocnění, pomáhají zmírnit příznaky a urychlit zotavení.
Tato léčba se obvykle zahajuje v jednotkách intenzivní péče, když je pacient hospitalizován a zaměřuje se na snížení množství protilátek v krvi, čímž jim brání v poškození nervů a zhoršení stupně vývoje onemocnění.
Oba typy léčby mají stejnou účinnost při zmírnění příznaků a zotavení pacienta, avšak použití imunoglobulinu je snazší provést a má méně vedlejších účinků než terapeutická plazmaferéza.
1. Terapeutická plazmaferéza
Plasmaferéza je druh léčby, který zahrnuje filtraci krve za účelem odstranění nadbytečných látek, které mohou způsobovat onemocnění. V případě Guillain-Barreho syndromu se plazmaferéza provádí s cílem odstranit přebytečné protilátky, které působí proti perifernímu nervovému systému a způsobují příznaky onemocnění.
Filtrovaná krev se pak vrací do těla, která je stimulována k produkci zdravých protilátek, a tím zmírňuje příznaky onemocnění. Pochopte, jak je plazmaferéza provedena.
2. Terapeutický imunoglobulin
Léčba imunoglobulinem spočívá v injektování přímo do žíly zdravých protilátek, které působí proti protilátkám, které způsobují onemocnění. Tímto způsobem se imunoglobulinová léčba stává účinnou, protože podporuje destrukci protilátek, které působí proti nervové soustavě, což zhoršuje symptomy.
3. Léčba fyzikální terapií
Fyzikální terapie je důležitá u Guillain-Barrého syndromu, protože podporuje obnovu svalových a respiračních funkcí a zlepšuje kvalitu života života člověka. Je důležité, aby byla fyzioterapie udržována po dlouhou dobu, dokud se pacient neobnoví v plném rozsahu svých schopností.
Následné sledování fyzického terapeuta s každodenními cvičeními prováděnými s pacientem je nezbytné ke stimulaci kloubního pohybu, ke zlepšení rozsahu pohybu kloubů, k udržení svalové síly a k prevenci respiračních a oběhových komplikací. Tím, že pro většinu pacientů je hlavním cílem návrat k chůzi sám.
Když je pacient hospitalizován na JIP, může být připojen k dýchacímu přístroji a v tomto případě je fyzioterapeut také důležitý k zajištění potřebné oxygenace, ale po vypuštění z nemocnice může být fyzioterapeutická léčba zachována po dobu 1 roku nebo více v závislosti na pokroku pacienta.
Hlavní komplikace léčby
Léčba by měla pokračovat, dokud lékař neřekne jinak, avšak může dojít k některým komplikacím spojeným s léčbou, které by měly být hlášeny lékaři.
V případě léčby intravenózním imunoglobulinem jsou například některé časté komplikace bolesti hlavy, bolesti svalů, zimnice, horečka, nevolnost, třes, nadměrná únava a zvracení. Nejzávažnějšími komplikacemi, jakkoli se to může dělat, jsou selhání ledvin, infarkt a tvorba sraženin.
V případě plazmaferézy může dojít ke snížení krevního tlaku, změnám srdeční frekvence, horečce, závratě, zvýšené náchylnosti na infekce a snížení hladiny vápníku. Mezi nejzávažnější komplikace patří krvácení, generalizovaná infekce, tvorba sraženin a akumulace vzduchu v membránách plic, nicméně tyto komplikace jsou obtížnější.
Obvykle jsou tyto komplikace léčeny užíváním léků, analgetik a antiemetik k potlačení horečky a nutkání zvracet, například je důležité informovat lékaře o symptomech, které máte pocit.
Známky zlepšení
Známky zlepšení v syndromu Guillain-Barrého se začínají objevovat asi 3 týdny po zahájení léčby, nicméně většina pacientů znovu získá kontrolu nad jejich pohybem až po 6 měsících.
Známky zhoršení
Známky zhoršujícího se syndromu Guillain-Barré se vyskytují asi 2 týdny po nástupu časných příznaků onemocnění a zahrnují například potíže s dýcháním, náhlé změny krevního tlaku a inkontinence a vyskytují se, když není léčba prováděna způsobem správně.
