Marasmus je jedním z typů energeticky-bílkovinné podvýživy charakterizované velkou ztrátou hmotnosti a ztrátou svalů a generalizovaným tukem, které mohou ovlivnit růstovou negativitu.
Tento typ podvýživy je charakterizován primárním nedostatkem sacharidů a tuku, který nutí tělo konzumovat bílkoviny pro výrobu energie, což vede ke ztrátě hmotnosti a svalů, čímž se charakterizuje obecná podvýživa. Podívejte se na nebezpečí podvýživy.
Podvýživa bílkovinné energie je častá u dětí ve věku od 6 do 24 měsíců žijících v méně rozvinutých zemích, kde existuje nedostatek potravin. Vedle socioekonomického faktoru může být marasmus ovlivněn raným odstavením, nedostatečným příjmem potravy a špatnými zdravotními podmínkami.
Známky a příznaky marasmu
Děti s marasmem mají charakteristické známky a příznaky podvýživy, jako jsou:
- Absence podkožního tuku;
- Generalizovaná ztráta svalové hmoty, umožňující například vizualizaci kostí;
- Úzké kyčle vzhledem k hrudníku;
- Změna růstu;
- Hmotnost značně pod doporučeným věkem;
- Slabost;
- Únava;
- Závratě;
- Trvalý hlad;
- Průjem a zvracení;
- Zvýšení koncentrace kortizolu, což dělá dítě náladové.
Diagnostika lupů se provádí vyhodnocením klinických příznaků a symptomů, navíc je třeba provést laboratorní a jiné vyšetření k potvrzení diagnózy, jako je BMI, měření obvodu hlavy a paže a kontrola kožních záhybů.
Jaký je rozdíl mezi Marasmusem a Kwashiorkorem?
Stejně jako marasmus je kwashiorkor typem podvýživy energie-bílkoviny, nicméně je charakterizován extrémním deficitem bílkovin vedoucím k symptomům jako je edém, suchá kůže, ztráta vlasů, retardace růstu, otoky břicha a hepatomegalie, což je, zvětšení jater.
Jak se léčba provádí?
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se léčba podvýživy, včetně marasmu, provádí postupně s cílem postupně zvyšovat množství pohlcených kalorií, aby se předešlo střevním změnám, například:
- Stabilizace, při které se krmení zavádí postupně s cílem zvrátit změny metabolismu;
- Rehabilitace, ve které je dítě již stabilnější, a proto je krmení zintenzivněno tak, aby došlo k oživení hmotnosti a stimulaci růstu;
- Následné sledování, ve kterém je dítě monitorováno pravidelně, aby se zabránilo relapsu a zajistila se kontinuita léčby.
Kromě toho je důležité řídit příbuzného nebo osobu, která má na starosti dítě, o tom, jak se léčba provádí a jak by měla dítě podávat, kromě toho, že by znamenala příznaky možného relapsu. Další informace o podvýživě a způsobu léčby.
