Aspergerův syndrom, Aspergerova porucha nebo Aspergerova porucha je psychologická porucha, podobná autismu, jehož hlavní charakteristikou je potíže v interakci s jinými lidmi, představující některé problémy při udržování vztahů.
Aspergerův syndrom se nejčastěji vyskytuje u chlapců a je diagnostikován přibližně ve věku 3 let. V některých případech však může být velmi mírné a proto je zjištěno pouze v dospívání nebo dospělosti.
Aspergerův syndrom nemá lék, ale může být řízen psychoterapií a celoživotním léčebným prostředkem, což pacientovi umožňuje udržovat normální životní styl.
Symptomy Aspergerova syndromu
Některé příznaky a příznaky Aspergerova syndromu zahrnují:
- Nedostatek sociální interakce;
- Obtížné soustředění;
- Normální nebo nadprůměrná inteligence;
- Opakované chování;
- Neschválení motoru;
- Obtížnost vnímání pocitů a emocí druhých;
- Nadměrné obavy;
- Obtíže při řešení konfliktů;
- Obtížnost při řešení kritiky.
Pacienti s Aspergerovým syndromem nevědí, jak cítit emoce ostatních, takže se nemusí zdát, že vědí, jaký je vliv, a mohou se při pohledu na ně cítit rozzlobeně nebo zraněni.
Jak zacházet s Aspergerovým syndromem
Léčba Aspergerova syndromu by měla být prováděna psychologem od doby, kdy byl dítě, protože je nezbytné naučit pacienta komunikovat s ostatními lidmi a jejich pocity.
Kromě toho může být v závislosti na příznaku nutné konzultovat psychiatra, aby začal užívat léky, které pomáhají snížit podrážděnost, jako je například aripiprazol, hyperaktivita, jako je Guanfancine, nebo agitace, jako je například risperidon.
Obvykle během léčby může pacient s Aspergerovým syndromem růst a žít normální život, nicméně by měl být hodnocen alespoň jednou ročně psychologem.
Další informace o léčbě Aspergerova syndromu.
.jpg)
